Rozhovor s šéftrenérem mládeže Kamilem Valentíkem

Rozhovor s šéftrenérem mládeže Kamilem Valentíkem o dvou obrovských úspěších mládeže.

Máš za sebou ke konci sezóny dva obrovské úspěchy – zlato ročníku 2018 v Telči a stříbro ročníku 2016 na republice v Plzni. Zažil jsi někdy něco podobného?

Dva takovéto velké úspěchy v trenérské kariéře jsem si zatím opravdu nezažil. Zlato ročníku 2018 v Telči a stříbro ročníku 2016 v Plzni jsou okamžiky, které si člověk pamatuje na celý život. Ukazují nejen obrovský talent a nasazení našich hráčů, ale také to, že rožnovský hokej jde jasně nahoru. Každý takový úspěch je výsledkem tvrdé práce celého týmu hráčů, rodičů i celého realizačního týmu a potvrzuje, že naše dlouhodobá práce s mládeží má smysl.

Co tohle období říká o současném rožnovském mládežnickém hokeji?

Toto období jasně ukazuje, že rožnovský mládežnický hokej jde výrazně kupředu. Výsledky, kterých jsme letos a v posledních letech dosáhli, potvrzují, že naše práce s mládeží má smysl. Každý úspěch není jen o talentu hráčů, ale i o systematickém tréninku, nasazení celého týmu a o prostředí, které vytváříme pro mladé sportovce. Je skvělé vidět, jak se děti rozvíjejí, jak získávají zkušenosti z velkých turnajů a zároveň přinášejí hrdost a radost do celého klubu.

Původně jste jeli na turnaj v Telči spíš sbírat zkušenosti. Co tedy způsobilo, že jste jej nakonec vyhráli?

Hlavním důvodem byla poctivá práce našich hráčů a jejich nasazení. Velkou roli ale sehrála i skvělá týmová atmosféra, děti se navzájem podporovaly, tvořily pevnou partu a rodiče je aktivně podporovali. Všichni společně vytvořili prostředí, ve kterém se hráči cítili sebevědomě a mohli ukázat své schopnosti, což nakonec vedlo k nádhernému výsledku.

Ve finálovém zápase jste sice prohrávali, ale nakonec se to otočilo. Co bylo tou příčinou?

Hlavní příčinou byl právě týmový duch, který jsem už zmínil, kamarádi, pevná parta a vzájemná podpora. Děti nechaly na ledě opravdu všechno, hrály nejen za sebe, ale za celý tým. To odhodlání a soudržnost nakonec rozhodly o našem vítězství.

Co tě na tomto turnaji potěšilo úplně nejvíc?

Nejvíc mě potěšilo to, že naši kluci dokázali konkurovat týmům, které byly sestavené z výběrů. Ukázali, co se naučili, jak umějí hrát, a skvěle reprezentovali náš klub. I po turnaji jsme slyšeli pozitivní ohlasy – že nejen hokejově, ale i jako tým a celá realizační skupina jsme vystupovali na velmi dobré úrovni. Bylo skvělé vidět, že naše práce s mládeží a týmový přístup mají takový efekt.

Druhé místo ročníku 2016 na mistrovství republiky je krásný výsledek. Co bys k němu řekl jako trenér tohoto týmu?

Tento tým je opravdu velmi talentovaný. V týmu je spousta kluků, kteří už teď ukazují velké hokejové schopnosti a jsou zároveň velmi pracovití. Pokud budou pokračovat v nasazení a nepoleví, rýsuje se v Rožnově opravdu velmi kvalitní tým, který může v budoucnu dosahovat skvělých výsledků nejen na krajské, ale i republikové úrovni.

Porazili jste velké kluby jako Vítkovice nebo Třinec, co je tím hlavním, v čem Rožnov nad těmito týmy vyniká?

Tyto kluby mají opravdu rozsáhlé hokejové základny a je těžké s nimi držet krok. Naše síla ale spočívá v kombinaci talentu, pracovitosti a poctivosti hráčů a především v soudržnosti týmu. Když se sejde parta kluků, kteří jsou zároveň kamarádi a táhnou za jeden provaz, dokážou porážet i tak silné soupeře, jako jsou Vítkovice nebo Třinec.

Jediný tým, který byl nad síly Rožnova, byla Sparta. V čem byl tento tým lepší?

Sparta byla opravdu velmi kvalitní tým a asi jediný, který nás dokázal přebruslit a přehrát kombinací šikovnosti a hokejovosti. Zápas nebyl jednoznačný – dokázali jsme se jí i několikrát postavit, ale nakonec nám chyběl jen ten malý kousek k tomu, abychom ji porazili. I přesto byla prohra cennou zkušeností, která nás všechny kluky i nás trenéry posune dál a motivuje k tomu, abychom ještě víc pracovali a zlepšovali se.

Jak těžké je konkurovat klubům jako Sparta, Slavia nebo Třinec z hlediska zázemí a počtu hráčů?

Konkurovat klubům jako Sparta, Slavia nebo Třinec je velmi náročné. Tyto týmy mají opravdu rozsáhlé zázemí, moderní šatny, rozcvičovny, profesionální trenéry, kondiční specialisty a především velký počet hráčů. Malý klub jako Rožnov se v těchto ohledech těžko měří. Přesto však díky systematické, metodické a poctivé práci s hráči dokážeme držet krok a konkurovat i větším klubům. Je vidět, že i v menším městě se dá hokej dělat na vysoké úrovni a s maximálním nasazením.

Jsou si tyto dva velmi úspěšné týmy 2016 a 2018 v něčem podobné, nebo je každý úplně jiný?

Tyto dva týmy jsou si v mnohém podobné, i když každý ročník má samozřejmě své specifikum. Stejně jako ostatní ročníky, které sice nedosahují takových úspěchů, i tyto týmy těží z dobré party kluků, kteří jsou kamarádi, a podpory rodičů. Právě soudržnost, vzájemná podpora a pozitivní týmová atmosféra jsou základními předpoklady, které umožňují dosahovat skvělých výsledků.

Na co kladeš u tak mladých hráčů největší důraz?

U tak mladých hráčů kladu největší důraz na bruslení, rozvoj individuálních dovedností a herního intelektu. Chceme, aby děti pochopily hru, dokázaly reagovat na situace na ledě a měly pevný základ, na kterém mohou v budoucnu stavět svou hokejovou kariéru.

Co je u mládeže důležitější – výsledek, nebo rozvoj hráče?

Samozřejmě je důležitější rozvoj hráče než okamžitý výsledek. Nechceme mít hokejisty hotové v deseti letech, ale připravené ve dvaceti až dvaceti pěti. Proto klademe důraz na systematickou a dlouhodobou práci s hráči, nikoli na předčasnou specializaci. Důležité je, aby děti postupně získávaly dovednosti, herní myšlení a lásku ke hře, která je bude provázet celou kariérou.

Jak velkou roli v těchto úspěších hrají rodiče a celkové zázemí týmu?

Rodiče mají na těchto úspěších obrovský podíl. Jejich podpora, důvěra a angažovanost dávají dětem pevný základ a motivaci, aby se zlepšovaly. Bez takového zázemí a spolupráce by nebylo možné dosahovat výsledků, kterých jsme společně dosáhli.

Co je na práci s mládeží nejtěžší, ale zároveň nejkrásnější?

Nejtěžší na práci s mládeží je uvědomit si, že děti nejsou malí dospělí, ať už jde o jejich chování, nebo o hokejové dovednosti. Každý přístup musí být uzpůsoben jejich věku a možnostem. Nejkrásnější pak je ukázat jim, jak je hokej nádherný sport, který si mohou zamilovat a který je bude bavit. Když vidíte, jak se děti radují z hry a rostou před očima, je to pro trenéra největší odměna.

Jak těžké bude navázat na takové výsledky a „neusnout na vavřínech“?

Navázat na takové výsledky je velmi náročné. Je potřeba neustále poctivě pracovat, ukazovat dětem a rodičům, že to, co děláme, má smysl, a budovat jejich motivaci. Pokud tým i jednotlivci budou pokračovat v tvrdé práci a odhodlání, výsledky se určitě dostaví znovu.

Vidíš mezi kluky potenciál, že by se jednou mohli prosadit ve velkém hokeji?

Rád bych je viděl prosadit se ve velkém hokeji, ale cesta k tomu je velmi dlouhá a trnitá, takže je těžké cokoliv predikovat. Hodně záleží na zdraví, štěstí na trenéry, spoluhráče a spoustě dalších okolností. Každopádně všichni kluci mají před sebou obrovský potenciál a my v klubu uděláme maximum, aby se jim vyplnily šance. I pokud se někdo nakonec neprosadí na vrcholové úrovni, získává při tom důležité schopnosti a zkušenosti do života – respekt, týmovost, pracovitost, fair play a podobně. To jsou hodnoty, které se v životě cení stejně jako úspěch na ledě.

Ovlivní nějak tyto úspěchy letní přípravu, nebo se bude přes léto trénovat podobně jako loni?

Letní příprava bude probíhat jako každý rok, s pravidelným tréninkovým programem. Jen letos přidáme ještě víc, aby se kluci mohli posouvat dál a dál, rozvíjet své dovednosti a připravit se co nejlépe na nadcházející sezónu.